Slovníček pojmů z literární teorie

Alegorie – neboli jinotaj – o skutečnosti se nepromlouvá přímo, ale zprostředkovaně, prostřednictvím nějakého příběhu (např. bajky).

Aliterace – literární figura založená na záměrném opakování stejné hlásky nebo hlásek na začátku dvou a více po sobě následujících slov

Anafora – literární figura založená na opakování jednoho nebo několika slov na začátku veršů

Apostrofa – oslovení

Balada – lyricko-epický žánr se smutným až ponurým dějem, často vystupují nadpřirozené postavy

Byliny – ruské epické písně o historických událostech staré Rusi

Cestopis – literární dílo, autor zaznamenává něčí cestu, je na pomezí literatury věcné a umělecké

Dialog – rozhovor, opak monologu

Drama – jeden ze základních literárních druhů, divadelní hra

Elegie – pohřební zpěv – lyrický útvar se smutečním laděním

Elipsa – výpustka – nedořečení části slova nebo věty

Epifora – literární figura založená na opakování jednoho nebo několika slov na konci veršů

Epigram – krátká vtipná báseň se satirickou pointou (K. H. Borovský)

Epika – jeden ze základních literárních druhů, je založena na ději, nejčastěji v próze

Epiteton – básnický přívlastek

Epizeuxis – básnická figura založená na opakování stejných slov za sebou v 1 verši

Epopej – rozsáhlá výpravná báseň

Epos – rozsáhlá veršovaná epická skladba, bohatý děj, množství vyvíjejících se postav, delší časové rozpětí

Er-forma - vyprávění ve 3. osobě jednotného čísla (u prózy)

Esej – kratší pojednání o nějakém tématu umělecky vytříbeným způsobem

Eufonie – libozvuk – zvláštní uspořádání hlásek v uměleckém projevu

Fejeton – žánr umělecké publicistiky, řeší otázky denního života, zaměřuje se na společensky aktuální témata, psán zábavným, lehkým slohem

Fraška – obhroublá Komedie

Hymnus – zpěv oslavující bohy, později i hrdiny

Hyperbola – nadsázka

Ich-forma – vyprávění v 1. osobě jednotného čísla (u prózy)

Inverze – zpřeházený slovosled

Ironie – použití slova nebo výroku v opačném významu

Kakofonie – nelibozvuk – takové seskupení hlásek, že slovo zní nehezky

Komedie – veselá divadelní hra

Komiks – obrázkový příběh doprovázený textem promluv postav

Kompozice – způsob, jak je umělecké dílo uspořádáno

Kramářská Píseň - žánr pololidové tvorby pestrého, atraktivně zpracovaného obsahu, určený k prodeji na trzích

Kronika – historiografické dílo, autor zachytil události v časové posloupnosti, tak, jak po sobě následují za sebou

Legenda – vyprávění o životě světců

Libreto – text, který je východiskem při vzniku opery

Literární druh – tři základní – Lyrika, Epika, Drama

Literatura faktu – převažuje poznávací funkce literatury, literárním způsobem zpracovává dokumentární materiál

Lyrický hrdina (lyrický subjekt) – označení subjektu v lyrickém díle

Lyrika – jeden ze základních literárních druhů, vyjadřuje pocity, dojmy, nálady a názory hrdiny, je nedějová

Metafora – obrazné pojmenování založené na vnější podobnosti

Metonymie – obrazné pojmenování založené na vnitřní souvislosti

Monolog – promluva jednoho člověka

Mýtus – Báje, kterou si lidé vytvořili z přirozené potřeby vysvětlit vlastní existenci, světa, přírodní jevy atd.

Novela – střední prozaický žánr, odbočky omezeny na minimum, příběh směřuje k výrazné pointě

Óda – oslavná lyrická báseň, vznik v antickém Řecku, oslava boha, přátelství, lásky atd.

Ohlasová Poezie – vytvořená uměle podle vzoru lidové písně (F. L. Čelakovský, K. H. Mácha)

Onomatopoie – zvukomalba – slovo záměrně utvořené tak, aby připomínalo určitý zvuk (citoslovce)

Opera – dramatický žánr, slučuje Drama, hudbu, tanec, zpěv, výtvarnou stránku

Oxymóron – pojmenování založené na významovém protikladu

Personifikace – zosobnění, neživým věcem nebo abstraktním pojmům, zvířatům, se přisuzují lidské vlastnosti

Píseň - báseň určená ke zpěvu

Poema – rozsáhlá báseň

Poetismus – básnické slovo

Poezie – část literatury, která je psána ve verších, opak prózy

Pohádka – prozaický žánr, často lidová slovesnost, nereálné příběhy, typizované a nadpřirozené postavy, hrdina překonává překážky, šťastný konec, opakování magických čísel (3, 7, 9), kouzelné předměty

Pointa – nečekaný zvrat na konci díla

Pověst – prozaický žánr, lidové vyprávění, zčásti se zakládá na pravdě, ale obsahuje také nereálné a vybájené prvky

Povídka – krátký až středně dlouhý epický prozaický žánr, jednoduchý příběh bez odboček, méně postav, krátký časový úsek

Próza – veškerá literatura, která není psána ve verších

Přirovnání – zakládá se na vnější podobnosti, je zde užito přirovnávací příslovce jak, jako

Přísloví – stručná výpověď, obvykle obsahuje obecně platné ponaučení

Publicistika – souhrnné označení žurnalistických projevů

Recenze – publicistický žánr, hodnotící posudek vědeckého nebo uměleckého díla nebo události

Referát – publicistický žánr, podrobná hodnotící zpráva o určitém tématu

Replika – nejmenší stavební prvek dramatu, mluvený projev postavy

Reportáž – žánr umělecké publicistiky podávající informace o aktuálních událostech

Román – žánr velké epiky, děj se rozvětvuje, různá prostředí, množství vyvíjejících se postav, delší časové období

Romance - lyricko-epická skladba s optimistickým závěrem

Romaneto – prozaický žánr typický pro českou literaturu, jádro tvoří fantastický či záhadný příběh, který je v závěru přirozeným, vědeckým způsobem vyložen (J. Arbes)

Rým – zvuková shoda na konci verše (střídavý abab, obkročný abba, sdružený aabb, přerývaný)

Sarkasmus- kousavý, jedovatý výsměch, jízlivý vtip či posměšek

Satira – kritika humorem

Scénická poznámka – tzv. vedlejší text dramatu, tj. vše z dramatu, co není replika (slouží hercům, režisérům, scénáristům, případně čtenářům)

Science-fiction/ sci-fi – vědecko-fantastická Próza, žánr fantastické literatury, čerpá z poznatků vědy a techniky a předpokladů jejich budoucího rozvoje

Slang – součást národního jazyka, nespisovný, mluva lidí vázaných na stejné prostředí či zájmy (studentský slang, sportovní atd.)

Sonet/znělka – lyrická báseň s přesnými pravidly, má 4 sloky, 1. a 2. sloka má 4 verše, 3. a 4. sloka 3 verše (Petrarca)

Strofa – sloka

Tragédie – divadelní hra s vážným obsahem

Tragikomedie – dramatický žánr, v němž se prolínají prvky Komedie a Tragédie

Ústní lidová slovesnost – projev lidové tvořivosti, autor je neznámý, je předávána ústě (např. rodiče dětem atd.) – pohádky, lidové písně, pověsti atd.

Utopie – prozaický žánr, vypráví se v nich o dokonalých poměrech v neexistující zemi (Orwell)

Verš – základní stavební jednotka básně, řádek v básni

Veselohra – Komedie