Vypravování

• Slohový útvar funkčního stylu uměleckého, případně prostěsdělovacího
• záměrem autora je živé a názorné vystižení události, případně pobavení čtenáře
• hlavním znakem je dějové napětí, zápletka
• základem je jedinečný, originální děj
• děj je často stupňován (např. dalšími zápletkami), případně zpomalován (popisy prostředí, charakteristikou postav, dějovými odbočkami)

Základní znaky

• originalita příběhu
• dynamika děje
• příčinná návaznost a časová posloupnost
• zápletka
• minulý čas

Slohový postup

• vyprávěcí
• v menší míře popisný (např. u popisu prostředí či charakteristiky postav)
• v menší míře úvahový (např. při hodnocení události)

Kompozice

• úvod

  • uvést čtenáře do děje
  • kde, kdo, kdy, jak, proč
  • otevření děje

• zápletka

  • něco zajímavého se začne dít

• vyvrcholení

  • zvrat v příběhu
  • větší napětí
  • stupňování děje

• závěr

  • rozuzlení
  • konec příběhu

• kompozice chronologická - děj v časové posloupnosti

• kompozice retrospektivní – nejprve konec příběhu, pak rozuzlení, poté rozvíjení příběhu

Jazykové prostředky

• přímá řeč
• minulý čas
• bohatá slovní zásoba
• dějová slovesa